Slezskoostravský hrad
První písemná zmínka o existenci Slezskoostravského hradu se vztahuje k 2. srpnu 1297,kdy se na hradě sešli moravští a těšínští šlechtici.
Jménem svých pánů, těšínského knížete Měška a olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce, projednali hraniční spory, které vznikaly tím, že hraniční řeka Ostravice v důsledku častých záplav měnila své řečiště.
Zdejší brodiště přes řeku Ostravici (směrem k Zárubku) bylo hlavním důvodem k založení slovanské osady Slezská Ostrava a o něco později na protilehlé straně byla založena Moravská Ostrava.
Slezská Ostrava se poprvé písemně připomíná v listině papeže Řehoře IX. ze dne 16. 5. 1229.
Hrad měl plnit podobnou funkci jak na moravské straně plnil hrad Landek.
Hrad byl vybudován na vyvýšeném ostrohu nad soutokem řek Luciny a Ostravice.
Od roku 1327 byki Těšínsko natrvalo připojeno k českému státu a Slezskoostravský hrad ztratil svou funkci pohraničního hradu.
Později se těšínská knížata přestala o hrad zajímat a od roku 1380 zde vládla nižší šlechta.
Zlatým věkem je období 1508 - 1714, kdy tu vládli Sedličtí. Hrad přestavěli na renesanční zámek a postavili 10 km dlouhou vodní strouhu pro rozvoj rybníkářství a řemesel.
Od roku 1711 se majiteli hradu stali Vlčkové (Wilczkové). Ti zde však nikdy nebydleli, hrad sloužil jako sídlo správy slezskoostravského panství a dále chátral. Nakonec díky těžbě uhlí pod samotným htradem přivedli zámek k úpadku.
V roce 1804 byl zámek na Slezské Ostravě téměř pustý, v roce 1843 vypadal jako zřícenina.
Před rokem 1848 byl zbořen rytířský sál, v roce 1872 vyhořelo levé křídlo hradu.
Hrad během své existence prodělával mnoho marných pokusů o záchranu, dokonce ještě v 60. letech 20. století měl své nájemníky.
Od roku 1998 je majitelem bývalého zámku město Ostrava a postupně se stal střediskem kulturního života.
